DoroBirds Jazzies ve Velebudicích nepřesvědčil, přijde poučení ? …
05.02.2020 20:50
V sobotu 1.února, vyrazil 17ti členný kádr Jazzies do Velebudic u Mostu, aby zde odehráli 15. a 16.kolo své soutěže.
Našimi soupeři byli domácí Vipers Most, se kterým jsme se ještě v sezóně nepotkali a v odvetném utkání tým Lovosic, se kterým jsme v první utkání letošního ročníku prohráli 2:3.
Do haly přijíždíme cca 45 minut před prvním zápasem, převlečení, rozběhání, rozcvičení, předzápasová porada a jdeme na to.
FbC Vipers Most – FbC Jazzmani Žatec 5 : 5 ( 1:0 ; 1:4 ; 3:1 )
První vzájemné střetnutí v sezóně. Ačkoli tým z Mostu nepatří ke špici tabulky, má za sebou úspěch v podobě vítězstvím nad lídrem soutěže, Děčínem. Upozorňuji kluky na to, že nelze nic podcenit a je nutné hrát od začátku v pohybu a soustředěně.
Bohužel, hned od začátku zápasu se většina Jazzies po hřišti spíše plouží. Mostečtí začínají aktivněji, našim borcům balónky uskakují a tak zcela po zásluze to je soupeř, který otevře skóre na začátku 6.minuty – prohráváme 1:0.
Obdržená branka naše kluky sice mírně probere k zvýšené aktivitě, nicméně je to stále nedostatečné. Nějaké šance si vytvoříme, ale jedná se spíše o pokusy, které končí na bránících hráčích a nebo brankáře soupeře příliš neprověří.
O přestávce jsou kluci upozorněni na nedostatky, zejména na pohyb bez míčku a na důsledné vracení se do obrany.
Druhá třetina začíná z naší strany přeji jen lépe, jsme aktivnější, bohužel se stále potýkáme s nepřesností. Nicméně, Vikyho forhendová „plác-bomba“ v polovině 4.minuty přeci jen končí v síti soupeře a je vyrovnáno – 1:1. A když za další minutu a půl dorazí Hanz Hnízdovo střelu, jdeme do vedení – 1:2. Bohužel, místo toho, abychom využili otočení stavu k navýšení rozdílu ve skóre, přichází 5ti minutové vyloučení Řízka (na jeho obhajobu-ten samý soudce, který si na předešlém turnaji v Krupce ani nevšiml skoro „vyraženého oka“ u Vápna vyloučí na 5min za daleko menší přestupek … ale co už…) a my musíme čelit přesilovce soupeře. Kluci brání zodpovědně, jenže za další dvě minuty jdeme do tří díky zbytečnému přestupku a je nám opět horko. Kluci však bránili výborně a soupeřovu výhodu dvou hráčů v poli jsme přečkali bez úhony. Deset vteřin před návratem Volyho navíc dostávají trest i Mostečtí a tak hra zanedlouho pokračuje ve čtyřech na obou stranách. Více prostoru však vyhovuje pohyblivějšímu soupeři a ten 2 minuty před koncem třetiny vyrovnává - 2:2. V této části již je celkově hra vyrovnanější a naši kluci jsou aktivnější, než v předešlé části hry. 25 vteřin před koncem prostřední třetiny se ke slovu dostává Kuvajs, který po Mičlově pasu míří přesně a jdeme opět do vedení – 2:3 a když prakticky po rozehrávce za 7 vteřin opět Mič najde Kápa, který se také neplete, končí prostřední část s naším dvoubrankovým vedením – 2:4.
V přestávce nabádám kluky k uklidnění hry, nikam se zbytečně nehnat, vedeme o 2 a musí soupeř, prostě poctivě odzadu a počkat si. Ale to by bylo, aby bylo.
Poslední třetina, vyhráváme úvodní vhazování a hrrrrrr mezi tři bránící hráče, ztráta balónku, pomalý přesun do naší obrany a je to – 3:4. A jak se už v minulosti ukázalo, Jazzies prostě „umí posadit soupeře zpět do sedla“ … Mosteckým opět narostli křídla a přebírají zpět režii zápasu. K tomu jim ve 4.minutě svou nedisciplinovaným zákrokem pomůže Řízek, který si jde odsedět další zbytečný trest. Zeleno-žlutí sice oslabení uhájí, nicméně síly to stojí a tlak soupeře roste a tak k vyrovnání dochází v 8.minutě – 4:4. Za dalších 40 vteřin se však i soupeř dopustí faulu a dostáváme tak šanci opět vrátit vedení na svou stranu a zklidnit se, jenže – přemíra snahy škodí, nemyslet na zadní vrátka se nevyplácí a tak nám soupeř v oslabení uteče do brejku a ten promění – do konce 3 minuty, ztrácíme dvoubrankové vedení a prohráváme – 5:4. Obdržená branka přeci jen naše kluky nakopla, jakoby si uvědomili, že se jim vlastně prohrát nechce. Minutu před konce si bereme oddechový čas, ve kterém se hlavně nadechujeme a úkol zní jasně – prostě tam jděte a dejte jim dva góly. Za dalších 5 vteřin už jen jeden – Kápo najde Kuvajse a ten se nesplete – vyrovnáno – 5:5. Závěrečný tlak už ale další branku nepřinesl a tak bereme bod za remízu.
Ve druhém zápase dne nás čekal soupeř z Lovosic, který nás v prvním střetnutí v sezóně porazil a více méně i přehrál.
V předzápasové poradě se snažím kluky namotivovat a bavíme se hlavně na téma, proč tady dnes jsme, co chceme a co proto můžeme udělat. Navíc nám ze sestavy vypadává Kuvajs, který musel odcestovat. A ke všemu si ještě před začátkem zápasu při rozběhání Béša špatně šlápnul a zvrtl si kotník.
ASK Lovosice-LFP – FbC Jazzmani Žatec 4 : 4 ( 3:0 ; 1:2 ; 0:2 )
Hned od úvodního vhazování je to soupeř, který je ten, kdo je aktivnější a pohyblivější. Prakticky mimo brankáře nebyl z jejich pětice nikdo, kdo by na hřišti stál nebo jen chodil. Naši kluci jsou bohužel opět ti, kteří se sice snaží, ale tahají za kratší konec. A prakticky hned z první vážnější šance se soupeř prosazuje ve 2.minutě zápasu – 1:0. Ledová sprcha, která sráží snahu našich kluků na bod mrazu. Nejsme schopni rozehrát řádně balónek, Lovosičtí to správně vystihují a prakticky nás napadají ihned na naší polovině. Prostě jsme pod tlakem. Další zásah do naší klece přichází zpočátku 7.minuty – 2:0 a za necelé 4 minuty soupeř přesnou střelou zvyšuje již na 3:0. A když půl minuty před koncem první třetiny hasí Řízek další šanci po „řeznicku“, rozhodčí kříží ruce nad hlavou a nařizuje trestné střílení proti nám. Uf, Deny si dobře počkal a soupeř nevyužívá …. Už si sice nepamatuji přesně, kdo z kluků mi to na lavičce řekl (Voly nebo Kápo), ale bylo to nějak tak, že tohle by nás snad mohlo „nakopnout“. No, nic to nemění na tom, že po první části prohráváme 3:0 a nutno podotknout, zcela zaslouženě …..co s tím ?
V přestávce dochází k dalšímu pokusu kluky namotivovat s důrazem na to, že stále je šance s výsledkem něco udělat, když začneme pracovat jako tým !
Druhá část začíná zvětšenou aktivitou našich Jazzies, soupeř už nás tak nenapadá a odměna za výrazně zlepšený pohyb a spolupráci přichází poměrně brzy – 3.minuta, Voly si klasicky přidrží balónek na kejče, ani tři soupeři nejsou schopni mu jej vzít a tak přichází backhandová pecka pod víko – 3:1. Hle, proč ne, mohlo by …Lovosičtí jsou zaskočeni zvýšenou aktivitou našich kluků, obraz hry se vyrovnal, ba jsme my o něco lepším týmem a na naší straně je konečně vidět chuť se o výsledek porvat ! Začínáme soupeře tlačit před jeho klec, bohužel však na začátku 8.minuty nezachytíme rychlou protiakci a dostáváme 4.branku – 4:1. Naštěstí se neskládáme, ale pokračujeme a o výsledek se i nadále týmově rveme. Další z odměn přichází necelou minutu před druhou přestávkou, kdy Toncek nachází Vikyho a ten snižuje na dvoubrankový rozdíl – 4:2.
Přestávka, vzájemné hecování, spousty času před námi …
Poslední třetina dne byla tou nejlepší, co Jazzies předvedli za poslední dva měsíce, co se spolupráce a týmovosti týká.
Jestliže se první část tohoto zápasu odehrála povětšinou na naši polovině, tak ta poslední prakticky od začátku na polovině soupeře. Ten byl viditelně zaskočen, začal dělat chyby, již neměl tu jistou a klid. Samozřejmě i nadále bylo nebezpečí v podobách rychlých kontrů, naštěstí však již bez přesného zásahu. A tak je to nejprve v 6.minutě Voly, který zpracuje a přesně zakončí příhru od Vápna, aby nakonec minutu 10 vteřin před koncem odměnu za bojovnost završil v podobě vyrovnávacího gólu benjamínek našeho týmu, Toncek, kterého perfektně najde Hanz samotného u branky a Toník se neplete. Ještě si bereme oddechový čas, vidím, že soupeř je hodně dole, tak proč to nezkusit otočit úplně, ale to se již nepovedlo. Nakonec tedy bereme znovu bod za remízu 4:4.
Sestava dne : Denis „Denny“ Ali; Petr „Hrnec“ Hrnčiřík – Michal „Mič“ Hotěk; Jan „Vápno“ Vápeník; Jakub „Řízek“ Řimnáč; Jan „Mody“ Modróczki; František „Fanda“ Tykal; Václav „Hnízdo“ Hnízdil; Marek „MMA“ Hrabačka – Ondřej „Kuvajs“ Kuvík; Jan „Kápo“ Říha; Jan „Voly“ Volráb; Viktor „Viky“ Milyan; Jiří „mravenec Hanz“ Hanzlík; Jan „Béša“ Bešík; Antonín „Toncek“ Škvaro; Ondra „Halda“ Halíř
Hl.trenér – Jan „Kejmis“ Vápeník st.; Asist. – Filip Naxera
Hodnocení Kejmise : „ Ne úplně dobře se mi turnaj hodnotí. Přístup některých klíčových borců k zápasům, sama k sobě a k týmu se prostě musí zlepšit. Kluci nebudou zřejmě nikdy žádné velké florbalové hvězdy, ale jak se již v minulosti ukázalo a proti Lovosicím druhá polovina zápasu potvrdila, pokud budou šlapat jako tým, jsou prostě schopni bojovností a vzájemnou podporou nahradit třeba horší techniku, nebo jiné florbalové dovednosti. Tahouni týmu by měli dokázat svou roli převzít a tím k sobě vytáhnout ostatní. Stále věřím v potenciál tohoto týmu a to i přesto, že jsem se v sobotu občas cítil tak trochu bezmocně Jasně, je to sport, má to být zábava a to je to nejdůležitější, ale bavit by to mělo všechny ! V pondělí na tréninku jsem si, jako obvykle udělali rozbor a takové sebehodnocení. Ano, kluci dokáží být sebekritičtí, bohužel jsou tam ale věci, které se stále opakují a to je právě o té zodpovědnosti. Určitě je dobré také zmínit, že jsme nebyli měsíc a půl na velkém hřišti, což také věci neprospělo, ale opakuji, je to o celkovém přístupu a to nejen k tréninkům. Končit se má v dobrém, tak i toto hodnocení tak ukončím – jsem rád za to, co kluci předvedli zejména v poslední třetině proti Lovosicím, za což jim patří díky a chvála a věřím, že nakonec potěšili i početnou část fanoušků, rodičů, prarodičů, sourozenců, kteří dorazili v hojném počtu a hodně nám pomohli k tomu, že jsme neodjeli s prázdnou. Děkujeme !!
P.S. – Béšovi přeji brzké uzdravení a návrat k týmu.“
Příští, již předposlední dvojkolo nás čeká v neděli, 16.2. ve vzdáleném Novém Boru a soupeřem nám budou nejprve a opět Vipers Most a poté „domácí“, vedoucí tým soutěže, Děčín.